Ďábelská garda

Ďábelská garda – George Robert Elford

       Tato kniha vypráví příběh bývalých příslušníku Waffen SS, kteří se ze strachu před trestem z rukou spojenců nechají naverbovat do francouzské cizinecké legie, kde se na minulost nikdo neptá.

   Válka v Evropě skončila, ale koloniální války v Asii teprve začínají. Ve Vietnamu vypuklo masivní povstání vedené Ho Či Minem s cílem zbavit zemi francouzské nadvlády. Francie na místo vysílá tisíce mužů Cizinecké legie. Mezi nimi je i prapor složený čistě z Němců, veteránů druhé světové války, vedený protřelými vojáky z východní fronty. „Německý“ prapor si mezi vietnamskými povstalci brzy vybuduje děsivou pověst vynikajících a naprosto bezohledných vojáků, která mu vyslouží přezdívku Ďábelská garda.

    Kniha je psaná z pohledu velitele praporu Hanse Josefa Wagemülera a kromě velmi naturalistických popisů bojů zaznamenává i některé jeho osobní a řekněme politické názory. Tento veterán zbraní  SS se nijak netají tím, že Asiaty nepovažuje za sobě rovné lidi, naprosto ignoruje veškeré ženevské konvence o vedení války a zacházení se zajatci a jeho krédo zní, že na brutalitu lze odpovědět jedině ještě větší brutalitou. I díky tomu se z jeho jednotky stává doslova noční můra Vieth-minu.

    Příběh o „praporu ďáblů“ jsem doslova zhltal. Kniha je psaná velice čtivým slohem, k čemuž určitě přispěl i vynikající český překlad od Kateřiny Liškové. Každému fandovi military literatury můžu s klidným srdcem doporučit. Neodpustím si však krátké varování – hrůzy války ve všech jejich ohledech jsou v této knize popisovány opravdu, ale opravdu velmi reálně. Čtenáři s jemnější povahou by se tak měli Ďábelské gardě raději vyhnout.

  Ďábelská garda se dočkala dvou pokračování, prvním z nich je Návrat do pekla. Ten se odehrává po roce 1953 a porážce Francouzů u Dien Bien Phu. Ti poté pomalu, ale jistě začínají Vietnam vyklízet. Země se však klidu nedočká. Na scénu přicházejí Američané, kteří mají s oblastí vlastní plány. Prapor Hanse Wagemülera je oficiálně rozpuštěn a velká část jeho příslušníků Asii opustí. Američané však mají zájem aspoň část věhlasné jednotky získat na svou stranu. A tak vzniklo tajné bojové uskupení o síle 300 mužů, s krycím názvem Operační svaz G. To už není součástí legie, ale jedná se o žoldáky placené z rozpočtu CIA. Pro Hanse a jeho druhy se tak změnil chlebodárce, ale nepřítel a válka zůstali stejní. Jednotka navíc dostává volnou ruku k plánování, vyhledávání a ničení cílů. Motiv je jediný, likvidace partyzánských skupin viet-minhu a základen severovietnamců působích na jihu.  

   Třetí a poslední díl nese název Válka bez pravidel, který říká vše podstatné. Muži z Ďábelské gardy v žoldu CIA pokračují ve své válce proti starému nepříteli. Jen z Viet-minhu je nyní Viet-cong. USA se ve válce začínají angažovat čím dál víc. Hansi Wagemülerovi a jeho elitním zabijákům je zrušen poslední a defakto jediný zákaz – a sice omezit své bojové akce na území Jižního Vietnamu. Operační svaz G tak nyní čím dál častěji podniká nájezdy přímo do Severního Vietnamu, ale i do sousedního Laosu, kde se zakope na proslulé Ho-Či-Minově stezce a likviduje šokované zásobovací konvoje Vietkongu.

 Obě pokračování jsou psaná ve stejném stylu jako první díl a i pro ně platí moje doporučení, jakož i varování týkající se první knihy.