Famozní Herr Fronke sestřelil EraPack, aneb rozdávání radosti v nižších soutěžích podruhé.

       O poslední lednové sobotě se na slaťinanském kolbišti opět naplo rozhořely kruté boje o cenné body do tabulky 2.B třídy chrudimského okresu. Naše céčko v nich čekal soupeř z nejtěžších, a sice do té doby neporažená čtvrtá rezerva slavného Era-packu, jehož A tým už několik let po sobě bez problémů vyhrává českou ligu a připisuje si pravidelně účast v Lize mistrů. Jména jako Mikan a Mareš naštěstí na soupisce našich sobotních soků nebyla, ale i tak vypadá tahle partička puberťáků nebezpečně. Tedy co se fotbalové stránky týče. Na jejich straně je výrazně nižší věkový průměr, placení trenéři a pravidelné tréninky. Nás zdobí zapálenost, morální a ideologická nadřezenost a především nenávist :)

      Jako v minulém kole i tentokráte byl o výpomoc kolegům z nižší výkonostní třídy požádán Herr Fronke. Ten, ač sužován bolestmi kolene a zubu nabídku přijal a na úspěch tak bylo zaděláno. I přes přítomnost Fronkeho v sestavě na nás študáci v ekologicky nezávadných dresech vlétli jak tsunami na jihovýchodní Asii. První asi 3 minuty to mohle vypadat na náš debakl, ale soupeři se z tlaku podařilo vstřelit pouze jeden gól. Na ten my navíc velice záhy odpovídáme rovněž střelou do černého a zápas může začít znovu. Další vývoj je poměrně divoký. Nám se podaří opět skórovat a deme do vedení, aby klučíci po hloupé chybě v obraně, kdy jim byl gól doslova neservírován skóre zase srovnali. Naštěstí neskládáme zbraně. Celý tým dře a odvádí životní výkony. I proto se nám ještě před pauzou daří jít opět do vedení. Poločasový výsledek je tedy 3:2 v náš prospěch.

    Na druhé dějství si trenéři Era packu připravili nečekanou, ikdyž v poslední době stále populárnější variantu. A sice již od začátku poločasu nastoupili do pole bez golmana a pokušeli se nás přehrát v power play. Jelikož to sou evidentě všechno fotbalisti, roztočili na naší půlce chvílema pěkný kolotoč. Nicméně většina jejich přihrávek probíhala na půlce, nebo po lajnách, ale do pořádného zakončení se dostávali zřídka. Navíc my všichni bojujeme jako lvi a často na hranici sebeobětování. Příkladem všem jde Herr Fronke, jehož famózní a nekompromisní skluzy likvidují jednu akci nepřítele za druhou. Poté navíc vystihne soupeři rozehru a z vlatní půle pošle nekompromistě balón do prázdné brány. Prostě koncert. I jindy kritický a přísný OZ v bráně po zápase se slzami dojetí vynáší výkon HF do nebes.

   Soupeř přesto ještě neskládá zbraně a po vydařené kombinaci opět snižuje na dostřel jedné branky. Veškeré jejich naděje jsou však zničeny a rozdrceny v poslední minutě, kdy Herr Fronke opět naruší nepříteli kombinaci, odražený balón se dostane ke Kudrnáčovi a ten parádní střelou skoro přes celý hřiště zvyšuje náš náskok. Aby toho nebylo málo, stíháme skórovat ještě jednou, když náhodně nakopnutý míč tečuje pan Blažke tak šikovně, že po 6 rozvlní síť za chrbátem nešťastného tlouštíka ve svatyni našich soků. Výsledek je tedy uspokojivý 6:3 v náš prospěch.

     Další mač tohoho kola nám pod nohy postavil nevyzpytetelné balíky z Kočí. Zápasy s touto skvadrou bývají neoblíbené. Ač z nich většinou odcházíme s vítezným leskem v očích, bývají to duely vyhecované, nenávistné a bolestivé, při kterých o zranění není nouze. I proto mě příjemně překvapilo, že toto naše poslední vzájemné měření sil neslo se v až nečekaně poklidném duchu. Největší vzruch přinesl obětavý zákrok Otce Zakladatele v bráně, když dělovku z metru vyrazil nosem, načež se pro dočasný knokaut musela přeřušit hra. Jinou střelu na bránu Kočáci už snad ani nevyprodukovali. Nám se nějak podařilo dát gól. Myslím, že to byl Kudrnáč. Vyhráli jsme výsledkem jaký jsem za svou dlouholetou futsalovou kariéru snad nezažil. 1:0. I přesto panuje spokojenost jelikož 6 bodů jde na naše konto. V současné chvíli je tak C na první až druhém místě, se shodným počtěm bodů s Erapackem.

    Teď všichni doufáme, že za 2 týdny se pochlapi i naše B, které je sice stále první, nicméně po 3 porážkách z úvodu jarní části se náš náskok nehezky tenčí.

   Abych nezapoměl. Po zápasech následoval zrychlený přesun do Hostince Za Vodojeme, kde se však scházíme ve velice mizerném počtu a po necelých dvou hoďkách seanci rozpouštíme. Někteří z nás se následně večer schází v domě zasloužilého člena Géček pana Váci, kde v rozjařené náladě oslavují kolaudaci novostavby :) Zbývá jen dodat, že to byla jářku veselá taškařice a moc jsme se všichni nasmáli :)