Herr Fronke rozdával fotbalovou radost i v nižších soutěžích, aneb Krvavá lázeň.

23.01.2010 19:03

Osud tomu tak chtěl, že pro nedostatek hráčů muselo vedení "C" týmu sáhnout po zkušenějších matadorech do vyšší třídy. Pomyslný Rýšův prst ukázal na Herr Fronkeho a Vácu, kteřížto bez výmluv a vytáček tuto výzvu přijali a jali se podpořit své druhy z poslední ligy. Onu mrazivou sobotu se výkop našeho prvního souboje s protěžovaným slatiňanským Spartakem posunul až na 15:30 což mě jakožto alkoholika po horečce páteční noci jenom potěšilo, páč kdyby se hrálo nedejbože od 8 ráno, asi bych nebyl schopen předvézt svůj standartní výkon. Takto sem byl dostatečně nažhaven a připraven podělit se se svými zkušenostmi a občas dobrou radou.

    Zápas pro nás nezačal zrovna dobře a naše obrana se po dvakráte zatřásla jak slumy na Haiti. Naštěstí zbývalo do konce zápasu stále ještě dost času. Jak vyplývá z úvodních vět, začátek střetu vyzníval lépe pro domácí, poté se však hra vyrovnala a do šancí sme se dostávali i my. Krátce po poločasové pauze se nám podařilo snížit. Hned na to sem se řítil po skvělé individuální akci sám na golmana, ale bohožel sem atakován nepřáteli nestihl pořádně zacílit. Moje chvíle však teprve přišla. Na půlce sem krásně vybojoval balón. Jeslema protihráče sem ho nahrál Blážovi a nabíhal si dopředu, ten mi ho jeslema jiného protihráče parádně nahrál zpátky a já sem najednou opět stál tváří v tvář golmanovi, tentokráte sem však nebyl nikým atakován a měl dost času. A tak se stalo, co se stát muselo. Nekompromisní dělovkou sem nedal chudákovi v bráně šanci a dvě minuty před koncem veledůležitou brankou srovnal skóre na 2:2. Hoši od hřebčína se však nechtěli s dělbou bodů smířit a v závěru nám ještě zle zatápěli. Zkoušeli to všemy způsoby, včetně opravdu nechutných scén simulování. V závěru trošku zatlačil i obézní časoměřič, když  po rozehrání standartky asi na 7 vteřin "zapoměl" pustit čas, navíc v době, kdy jeden z domácích div nepřerazil Rýšovi chodidlo a ti následně zraněného ležícího hráče zcela ignorovali... Každopádně bod s prvním týmem tabulky sme uhájili a to se počítá.

   Druhý zápas nám postavil do cesty Chrostouvice, ještě předtím se však o volném zápase bavíme pohledem na 3 novináře vzdorující přesile Gympláků a děláme vtipy na již zmiňovanou krvavou lázeň na Haiti. Novináři se nakonec téměř 13 minut ubránil početnějšímu soupeři a poté co jim dorazil čtvrtý hráč dokonce zvítězili 2:1.

   Následoval náš duel s vesničany s okraje okresu. Celý zápas máme pevně v rukou a OZ se v bráně viditelně nudí. Bez větších problémů vedeme 2:0 a soupeř zkouší nečekanou variantu - power play. Jelikož sou však naši oponenti pravidel ne zcela znalí, tropí taktickou chybu, když "brankář" podržel na své půlce míč déle než 5 vteřin a my tak získáváme výhodu lopty na soupeřově území. Vzápětí ještě dáváme gól do prázdné brány a zvyšujeme na 3:0. Za zmínku ještě stojí bojovná nálada pana Váci, který opakovaně vyzýval k boji jednoho drzého chasníka, ten však po výměně názorů po bližším setkání nějak netouží, ale aspoň si s náma po ukončení nepodal ruce. Škoda, mohla to být pěkná krvavá lázeň :)

PS: možná se vám zdá, že slovní obrat krvavá lázeň je místy používán nevhodně a jasky úměle. Vězte tedy, že užití tohoho sousloví bylo mi nařízeno vyššími místy.

Zpět