Jak Buben vyjel do Německa na Chelsea

Blue is the colour, football is the game, we're all together and winning is our aim, so cheer us on through the sun and rain, because  Chelsea, Chelsea is our name !!!!!!!!!!!!!!!

Chelseaaaaaaaaaaaa from London !!!! Naše láska, opět, opět a opět. Bohužel má poslední návštěva Stamford Bridge je již dva roky stará, a tak jsme museli za Blues opět ven. Po Žilině, Spartě, jsme jeli za milovaným klubem do Brém.

V rámci předsezónní přípravy, jako tradičně hrála Chelsea s Arnheimem, bohužel teda ve středu, ale navíc v rámci turné přidala i další zápasy na našem kontinentu. Nejlíp vyšel zápas, původně napsán na sobotu 20,00 v Brémách, s místním Werderem. Hrálo se nakonec v neděli od 17,00, což způsobilo menší pracovní problémy, ale když se chce, jde všechno….

Jakmile jsem našel program zápasů, napsal jsem na facebook, kdo chce jet. Nadržený Vočko, kterému slibuju Chelseu už hodně dlouho, napsal snad dřív než to fejsbuk otisk J. Přidali se další dva lidi, rychle jsem objednal lístky a jedeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeem. Ne za Duklou Jihlava, ale za Chelseí.

Nasadil jsem duklácké tričko, vyzvedl učitele se synovcem a jeli vyzvednou Vočka… Což při posledním výjezdu na Dortmund se ukázalo jako problém. Marek předtím měl tzv akci, proto expedice beeefaubéééé vyjela o hodinu a půl pozdě, protože Marek nebral telefon, neslyšel zvonek. Tentokrát byla ale Vočko spolehlivý, a opravdu vstal na domluvený čas. Velká gratulace, zázraky se dějí.

Byl jsem domluven s učitelem, že to odřídím tam a nazpátek mně pomůže. Veškeré dohody ale vzali za své, když se objevil Marek, s košíkem plných hub J

I tak jsme vyrazili směr cca 720 km směr Brémy. Dýdžejské funkce se ujal bohužel jako vždy pří výjezdu učitelskej…..v této funkci se vyžíval, k hrůze celé posádky měl alba veškerého sortimentu, tedy Hanička Zagorka, Martička Kubišová, Kája Goťák, náky punk,keltské písně,  italské opery a také romské písně, které ale moje zřejmě rasisticky zaměřené autorádio nebralo. Díky autorádio J

Marek patrně měl depku, schízu jako kráva, že byl asi po 4 letech v pátek doma, a tak ládoval jedno pivo za druhým do sebe. Zásobol i učitele, který se ale tomu bránil, jeho tempo nebylo tak zběsilé jako Vočkovo. Kde Vočko stihl 3, učitel jen jedno.  Proto Marek i vcelku sympaticky prděl, a dával zabrat synovci, co s ním seděl vzadu. Škola života pro tohoto chlapce J.

Cesta tak kvapíkem ubíhala, potkali jsme i pár blbů, asi z Jindřichova Hradce J,

až jsme se dostali ke stadiónu Brém. Na památky nebyl čas, s tím se teda počítalo i kdyby byl, ale bohužel se nedostalo na návštěvu nějaké místní putiky, škoda. Po pár zmatcích kde získat koupené lístky, jsme šli na stadión.

Místní stadión asi na německé poměry není nic moc, ale v česku by byl suverénně největší, kapacita je okolo 40000, byl naplněn asi 35000 diváky, což na přípravný zápas není špatný, ale opravdu diváky, neplést s fanoušky, ty jsme bohužel hledali marně.

Utkání začalo a začala i nuda. Chelsea opravdu toto utkání pojala nějak tak tréninkově a my v hlavě počítali vyhozené peníze a kolik by za ten projetej benzín bylo pif. Prohra 0-3, jedna střela na bránu, tragický výkon. Nechme však tragický výkon hostů v zapomnění, o to koneckonců ani tak nešlo, ale co bylo tragický, byl výkon domácího kotle. Každý z nás, kdo jezdí na tyto zápasy, minimálně z poloviny jede i za atmosférou, stejně jako my ….. Samozřejmě jsme chtěli vidět Chelseí hrát, ale taky jsme chtěli slyšet nějaký chorál místních ultras. Na Chelsea jsem byl asi 8 krát, a i kdybych měl peníze na to jezdit na každý zápas, tak bych nejezdil, protože atmosféra v Anglii je příšerná.

Od úvodního hvizdu jsme čekali, co zcela zaplnění kotel Werderu předvede. Předvedl doslova a do písmene totální, ale úplný neskutečný hovno !!!!! Neříkám, že to byli vyhozený peníze, ale pokuď pojedu za atmosférou, tak opravdu pojedu na moji milovanou Slavii, protože tam ten kotel prostě jede. Baník to samé třeba. Neskutečný hovno, fandili asi 6 krát za zápas, z toho 4 krát zařvali Werder, a stadion odpověděl Bremen. Pak dvakrát rozjeli mexickou vlnu. Toť vše. Toť veškerá zápasová aktivita. Ať se na mě nikdo nezlobí, ale snad i v hajzlbrodě je lepší atmosféra než v Brémách. Neskutečný hovno, stadión zaplněn rodinami s dětmi, ano, Mírovi Peltovi by asi stál, mě ale fakt ne. Mě opravdu zajímá, kde ty individua prostě berou ty pojmy, chceme atmosféru jako v Anglii…. Já osobně to prostě nechápu a myslím, že každý kdo sem tam někam vyjede, uzná to samé. Proto prosím všechny fanoušky v naší zemi, nenechme se vyhnat a bojujme s Peltou. Atmosféra co jsem zažil v Brémách, jestli toto někdy bude na Slavii, tak budu brečet.

Na závěr jsme se aspoň vyfotili,

pozdravili ty neskutečné davy rodin s dětma,

a hnali se někam najíst, protože pokuď nemáte kartičku, tak se na fotbale ani nenajíte ani nenapijete. A že to pivo fakt bylo asi fakt dobrý……..

Jedinou radostí tak bylo, že druhý poločas chytal Péťa  Čech. Ale bude to mít těžký uhájit si svůj post, belgický konkurent se jeví opravdu dobře.

Dojeli jsme dobře, a teď hurá za fotbalem doma. J

Dodatek : Byl jsem v Brémách, tragédie, byl jsem v Dortmundu, slavná tribuna za bránou, neříkám tragédie, ale rozhodně velké zklamání, Mnichov 1860 i Bayern, tragédie, venku Drážďany paráda, doma Arsenal, Chelsea, Tottenham, tragédie. Opravdu je pane Pelto ta naše liga tak špatná, že chcete atmosféru jako v Anglii?

Čelsí z Chrudimi