Jak jsme vyjeli na derby

Protože aby to tu trochu ožilo, rozhodl jsem se zde veřejně prezentovat jednu svou dávnou reportáž z návštěvy derby pražských S. Tento pamflet byl původně určen pouze pro úzce vybraný okruh lidí, proto byl před představením široké veřejnosti lehce poupraven. Je to někdy z roku 2004,2005. Krátce poté co umřel papež. Tak tady to je:

Na sobotní derby do Prahy vyjíždím z našeho maloměstečka tentokrát sám. Ještě před cestou sem si doma vyrobil 2,5 litru posilujícího alkoholického nápoje smíchaného z nekvalitního, levného krabicového vína a jakési koly nejisté výroby zakoupené v Lidlu. Cestou na chrudimské nádraží mi volá Hynek, s tím, že už sedí v Kolíně na nádraží a že ho mám hledat v Hiltonu (tak se přezdívá Kolínskému nádražnímu pajzlu). Když mu řikám, že musí nastoupit do vlaku kterým pojedu a pak společně porazíme do Prahy, tak vypadá značně zaskočeně a neví co má dělat!!!? Tak mu vysvětluji, že to je rychlík do Prahy, do který chceme jet, a že je proto nezbytný aby do vlaku nastoupil. Hynek odpověděl, že to teda zkusí, ale ať radši řvu z okna aby věděl co má dělat. Mezi tím sem dorazil na naše nádražíčko a usednuv si na perón začínám ucuvávat ze své plastikové lahve. Vláček do Pardubic měl nečekaně zpoždění a tak si prohlížím zjevy pohybující se po nástupišti. Mimo jiné se dostavila skupinka trampů, kompletně od hlavy až k patě oděnná do vojenských maskáčů - včetně maskovaných čutor a baťohů. Náhodou je mezi nimi i jeden můj známý, na jeho pozdrav "Čau" odpovídám typicky chraplavým hlasem "za kolik to máš" načež dotyčný s rozpačitým výrazem mizí za svými spolubojovníky a jen tak občas po okočku pozoruje jestli ho nesleduju. Naštěstí přijíždí náš motoráček a celá partyzánská grupa usedá do jiného vagónu. V Pardubicích hned vybíhám z chrudimského expresu a letím na 3.nástupiště, kde právě přijíždí rychlík na Matku měst. Byla to klika. S úlevou nastupuju a potěšeně zjišťuju, že je tu i dost místa k sezení. Zabírám tedy místo v kupé s jakousi podivnou dívkou značně levicového zjevu a dědou který po celou dobu pilně studuje Lidovky. Píšu zprávu Hynkovi, že sme do půl hodiny v Kolíně ať hlavně nastoupí do rychlíku na Prahu!!! Cestou ke Kolínu povětšinou koukám do blba a upíjím svůj lahodně připravený nápoj. Když se blížíme k víše jmenovanému městu stoupám si do uličky a vyhlížím svého kolegu. Ten skutečně čeká na správném nástupišti ale můj vagón projíždí daleko dopředu, sleduju ho a on se zmateně rozhlíží a ne a ne nastoupit, tak musím obětovat poslední zbytky drahocenného kreditu a zavolat tomu hovadu kde sem, ať hned nastoupí. Nakonec sme se štastně setkali a usedáme do kupé s levotou a lidovkama. Hynek rozjíždí škálu šílených historek a velice radostně a hlasitě tu a tam pronese "Papež fandil Krakowu" či "Satan se tetelí blahem". Hynek upíjí z mojí zásoby a na oplátku mi poskytne jeden lahváč Dačický. Ve veselé náladě dorážíme do hlavního města na Willsonovo nádraží. Rozhodujeme se pro pěší pochod Prahou k Letenskému stadiónu, kde se od 10 do 13 hodin koná sraz Sparta fans. Cestou se rohodujeme navštívit nějaké obchody mimo původně plánovanou trasu a tak dochází k menšímu bloudění, díky kterému však máme tu čest vidět např. starý židovský hřbitov, Klementinum, či Národní divadlo. Taky došlo k močení v zapadlé pasáži za pohledu několika turistů, což nám možná trošku vadí, ale přece se nepochčiju, když i v MC donaldoj chtěj za hajzly 5KČ!!! Nakonec dorážímě asi o půl 1 ke sparťanaskému svatostánku. Zde již postávají, či posedávají stovky soukmenovců. Taky zde potkáváme chrudimáka Greena, který nás zle využívá a svěřuje nám do péče svůj baťoh a mě konrétně digitál s tím abych něco nafotil. Ještě stíháme dát jednoho desítkovýho gambáče za 25 ve Sparta baru a celý náš průvod se vydává na pochod. Akci lze označit za fenomenální, jde nás asi 500, v čele průvodu se mává vlajkama a všichni skandujeme Naše hesla. Míříme přes leteňskou pláň, pak nějákým parkem, dobu po silnici kde solidně blokujeme provoz :-) a najednou, k mýmu překvapení vycházíme u Pražského hradu a jdeme přímo jedním z nádvoří. Turisté pobaveně sledují co se děje a fotí jako diví, policisté a kripo kterých je všude plno se zase pěkně potí a taky točí jako diví. Nutno však dodat, že za celou dobu pochodu sem nezaznamenal jedinou výtržnost, šlo se spořádaně a disciplinovaně, a ačkoli tempo bylo v tom horkém letním dnu vražedné, došli snad všichni.
U stadionu však začínají první konflikty, většině z našich se asi nechce platit 110 Kč za lístek (ještě v loni stál 50) a tak dochází k lomcování bránou a pokusu vytrhnou ji. To však poměrně rychle řeší čerti, kteří zaútočí v těžké zbroji a přehrazují bránu. Načež však došlo k protržení plotu o kus dál a přibližně 200 lidí se tou dírou stihlo zadarmo dostat do arélu. Já se o to pokouším též, ale o pár vtěřin mě předbíhá zásah další skupiny těžkooděnců, ti ještě pochytali pár chudáku kteří už byli za plotem a velice nevybíravým způsobem je vrátili na vnější stranu plotu. Tak nám nezbývá nic jiného než ukázat kapsy, nechat se ošahat od pánů ve žlutých vestičkách a zaplatit. No ale hlavně že sme tam! Hynek se snaží zakoupit si pivo ale po zjištění, že zde mají pouze nealko se oba odebíráme na tribunu. Míříme do kotle, ale trošku stranou, takže sme v něm, ale ne mezi těma největšíma psychopatam (já sem tam chtěl, ale Hynek ne, on se hrozně bojí policajtů). Náš sektor se solidně plní asi 1500 lidma (před rokem 3000) a začíná zápas. K mému překvapení se nekoná žádná "pyroshow" a bitka s pořadateli jako minulou sezónu. Hodně dobře a prakticky nepřetržitě se fandí. . Asi v 20 minutě dává spartička gól a u nás je veselo. Pořád zvedáme nějáký nápisy, i já, ale ze svojí pozice je nedokážu přečíst, viděl sem to až pak na fotkách a bylo to podařené - např. choreo s logem Ligy mistrů a nápisem "PROŽÍVÁME TO O ČEM VY JEN SNÍTE" Taky mě rozesmálo sborové zpívání písní "Skákal pes přes oves" a "Není nutno". A pak že nemaj chuligáni smysl pro humor. První poločas skončil a my si jdeme koupit aspoň něco k pití, přičemž Hynek potkává nějákýho starýho kámoše z Prahy a domlováme pozápasovou návštěvu Hostince kdesi na Žižkově. Pití sme si nakonec nekoupili, protože v u každýho stánku čekalo snad 300 lidí a to se nám věru nechtělo vystávat.
Vracíme se tedy do ochozů na druhý poločas. A ten už tak klidně nezačal. V hledišti bylo zapáleno několik desítek světlic, které sou pak házeny na tartan před tribunou.A hasiči a pořadatelé mají co dělat. Taky nějákej magor zapálil sedačku a nějákej hadr, který pak házel po pořadatelích. Poprvé nastupuje policie a během chvilky zjednává klid. Do konce zápasu už byl snad jen jeden větší výstřelek když chuligáni opět zapálili snad 3 sedačky a nějakou vlajku, hl.pořadal musel otevřít bránu v plotě oddělující fanoušky od hřiště aby mohli zasáhnout hasiči, ti nejprve v klidu hasí ale najednou sou napadeni a spěšně musí tribunu opustit (mimochodem, mě to napadení hasičů přišlo maximálně ubohý a trapný, a jak sem to viděl tak to měli na svědomí spíš nějáký mladý smradi - pod 20 let) znova zasahuje PČR a na chvílí vyklízí první řadu a stojí přímo na tribuně.
Ale jinak se hlavně fandilo a podporovalo náš tým na hřišti. Ten i přesto dostal v 85 minutě gól což nás sere, ale to je tak všechno co s tím můžeme dělat. Po zápase vyrážíme s Hynkovým kamarádem a jeho kamarádem zprvu pěšky na tramvaj. Jelikož Strahov je prdel Prahy máme to tak 3 km cesty. Já mám svou šálu hrdě vystavenou, ale když míjíme skupinu podezřele vypadajících slávistů (šli sme kolem jejich sektoru) moc veselo mi není. Naštěstí se nic nestalo. V poklidu sme došli na tramvaj a pak jedeme snad půl hodiny někam na Žižkov, ten týpek nám vysvětluje kudy se pak dostanem na hlavák. Máme na to asi 2 hoďky takže zatím můžem vklidu pít v útulné hospůdce v Krampolově rodišti. Když se nachýlil náš čas vydáváme se tramvají zpět. Mě se chce už cestou hrozně chcát a tak hned po zastavení u Šervůdu bežím do tohoto překrásného parčíku vykonat potřebu. Jen co ji dokončím zastaví u mě policejní auto, a páni důstojníci sou hrozně důležití a že prej mi můžou za to dát pokutu až 1000Kč a to bych se pak divil. Na moji odpověď že v tomhle parku by se určitě našli větší zločinci než já, jeden z nich odpoví "táhni", A tak sem šel. Hynek to vše pozoroval asi z 50 metrů schovaný za lavičkou - on se hrozně bojí policajtů. Konečně usedáma do vlaku zpět na venkov z pocitem dobře vykonané práce. Byl to další dobrej den!!!