Jak jsme vyjeli na Spartu

 Jak jsme vyjeli za Spartou.

    Nedočkavec Pája se u mě stavil už před třetí hodinou odpolední a vyrazili jsme do Palmy na pár předzápasových. Asi po hodině dorazil ještě Kůďa a chvíli na to už nás čekal koráb kočírovaný Jirkou. V posádce byl ještě Pájův švára. O něco dýl vyjel směr HK ještě jeden vůz chrudimských Sparťanů, kde seděli Mihy s Fildou a ještě někdo.

V Hradci se nám daří celkem pohodlně zaparkovat kousek od stadionu. Parkoviště je plný Sparťanů což působí dobře. Míříme k hlavní bráně, kde už se to hemží davy lidí. Tu již převládají domácí.

   Lupen není místenka a každej si může sednout, tam kam si prostě sedne. Zbytek skupiny nedbá mých rad jít do míst vyhrazených fans ACS a tak usedáme do „vosího hnízda“. Všude okolo nás jsou místní. A tak celý poločas musíme poslouchat urážky na Spartu a Sparťany. Nijak zvlášť příjemnej pocit to není. Seděleli jsme všichni vedle sebe, cca 10 lidí. Pikantní bylo, když dali „votroci“ gól a všichni okolo nás vybuchli v extázi, zatímco my jsme kompletně zůstali sedět. Muselo to vypadat podezřele. Naštěstí nám však na zádech žádné kelímky s pivem nepřistály.

     Osud si s náma zle pohrál rovněž v 10ti minutové frontě na pivo, která nakonec byla pouze na párek a klobásu. Pěnivý mok se vydával o okénko vedle, kde byla fronta snad dvojnásobná. Proto jsme celý zápas abstinovali.

Co se týče samotné hry, tak musím ač nerad sportovně uznat, že Hradec byl lepší. Hrál nadšeně a bojovně. Zatímco naši to brali tak nějak na půl plynu. Domácí dali hezkej gól a minimálně 1-2 další mohli přidat. Hosté snad pořádně netrefili bránu.

    O poločase se konečně přesouváme mezi naše lidi na druhou stranu lidi. A zřejmě ne jenom já se hned cítí lépe. Všude mraky Sparťanů a tak už se člověk nemusí obávat se projevit. Procházíme kolem „sektoru“ pro ulras. Ten vypadá spíš jako vězeňský dvůr. Ze všech stran vysoký plot s ostnatým drátem. V horní části za plotem 1- slovy JEDNA pípa s pivem, pro které se nebozí fanoušci natahovali přes plot. Přípomínalo to film z koncentráku, bez legrace.

    My pohodlně usedáme do nezamřížovaného prostoru kousek vedle. I tady drtivě vládnou Sparťani. Nutno poznamet, že navzory pověstem mě sparťanská část publika přišla daleko méně nenávistná vůči soupeři než naopak. Seděli sme na obou stranách, takže jsme to mohli vnímat z první ruky. Zatímco domácí se nenávistí vůči Sparťě a Pražákům mohli zalknout, u Sparťanů Hradec nikdo moc neřešil. O vzruch se chvílemi staralo pár rádoby ultras v kleci, kteří čas od času asi jen tak z principu zacloumali plotem, nebo odpálili dýmovnici. Jinak k žádným šarvátkám jak s fans soupeře, tak s pořadateli nedošlo.

     Druhá půle začala z našeho pohledu výrazně lépe. Spartička konečně zabrala a po hezký akci vyrovnala. Nikdo z nás nepochyboval o obratu. Jenže aktivita našich borců po vyrovnání opět upadla do stavu letargie, ze které je nevytrhnul ani další (krásný) gól Hradce. Kdo by čekal totální nápor mistrovského celku by se asi nestačil divit. V pohybu byl vždy pouze hráč jenž byl právě u míče. Ostatní buď stáli, v lepším případě aspoň pomalu šli. Takhle se prostě nevyhrává ani v Hradci a už vůbec nechci vidět ty výsledky v Lize Mistrů.

   Po prohraném zápase míříme k autu. Vypadá to, že nám cestu aspoň zkrátí pohled na bitku ochranky s částí mladých ACS chuligánů (asi 20ks), kteří hrdině povalili plot lemující cestu ven ze sektoru. Vzápětí však vyklidili pole, to když se dostavilo asi 5 kluků z ochranky... docela ubohý. Myslel jsem, že smyslem života chuligánů je bitka s někým za každou cenu. Ale zřejmě převaha 4:1 nebyla dostatečná.

   A tak usedáme do vozu a po příjezdu do CR ještě míříme na chvíli do Penalty. Mě cestou zpátky přes celý město doprovází silný déšť což mi však po pařácích posledních týdnů připadalo docela fajn. Fotbal stál za hovno, ale jinak výjezd docela dobrej řekl bych.

Pro rozšíření obzoru si dovolím hodit odkaz na jinou fanouškovskou reportáž na tendo zápas.

https://www.spartaforever.cz/ukaz_clanek.php?clanek=1787