Jak kupovat byt

    Říkám už léta, že když člověk kupuje byt, měl by mít možnost v něm aspoň týden žít. Během deseti minutové prohlídky vypulírovaného bytu za doprovodu agenta realitky si uděláte představu o fyzickém vzhledu bytu, ale další podstatné věci související s bydlením na dané adrese prostě nezjistíte. Kupovaná nemovitost se na chvíli promění v Potěmkinovu vesnici, lino leskne jak zrcadlo a z koberců by se dalo žrát, kuchyňská linka je naleštená jako křišťál, všichni se na vás smějou, z bytu se vlastně nikomu nechce, ale je potřeba do většího, znáte to, jinak to tady je úžasný a sousedi jsou skvělí. Vše působí příjemně a tak si cestou dolů už jen projedete jména na schránkách, aspoň pokud jste xenofobní  primitiv jako já a nemáte potřebu se nechat kulturně obohacovat o zvyklosti jiných kontinentů.

   Až po nastěhování totiž zjistíte další „drobná“ tajemství. Všechny ty obrazy a kalendáře ukrývaly fleky a nejrůznější oprýskaniny na zdi. No co, to jsou malý věci, s tím se dá pracovat. Po té co poprvé použijete svůj nový hajzlík,vás možná překvapí, že poměrně dost protýká. To se dá taky ještě řešit, jen už si pomyslíte, že předchozí uživatel byl kokot. Lehce vás zaskočí rezatá voda v koupelně a podivný smrad linoucí se z odpadu, ale může vás uklidnit, že to je stav trvající jen pár dni v roce a po nějaké době odezní.

    Další překvapení nastává, když z bytu o patro níž začnou dolehát první výkřiky propukající hádky a vy zjistíte, že je obýván párem psychotických zmrdů a hysterický řev a šílené výlevy jsou jejich denním folklórem. V lepším případě představení končí kolem půlnoci, někdy se však mohou vyskytnout i kratší přídavky třeba o půl druhé, nebo ve tři. Někdy zabírá důrazné zadupaní, případně intenzivní zvonění  u dveří těch dvou kriplů, doprovázené výtkou, že to co předváděj už kurva není normální. Většinou je pak pár dní klid, než jim zase otrne.

   S hodinou nočního klidu se pak v domě spouští kakofonie nejrůznějších zvuků a hlasů. Pokud se zrovna nikdo ze soudů nehádá, nebo aspoň hlasitě nesleduje televizi, je zhruba do půl 12 k dispozici pravidelní bzučení jakéhosi spotřebiče z některého z okolních bytů. Jeden si na to časem zvykne, zvlášť když ví, že to v plus mínus daný čas přejde. Do toho slyšíte veškeré dění odehrávající se na wc, či v koupelnách několik pater nad vámi i pod vámi. Díky papírovým stěnám a umístění ložnice hned vedle koupelny vám neuteče žádná sračka, chcaní ani spláchnutí vašich nejbližších sousedů. O to víc vás potěší, že ta píča nad vámi se chodí koupat zásadně ve dvě v noci. Někdy máte pocit, že koupel probíhá přímo u vaší postele.

   V rámci předkupní návštěvy bytu se dozvíte třeba i to, že k němu patří poměrně hezký sklep. Ten je bohužel sdílený ještě s jednou rodinou, ale okamžitě dostanete ujištění, že se jedná o super lidi a domluva je bezproblémová. A taky že pán je opravdu v pohodě, třeba vám hned nabídne tykání a že jednou někdy možná byste mohli na pívo a tak vůbec. Jen to udržení jejich věcí na jejich polovině sklepa už může být trochu problém a když pak začnete v jejich větší půlce nacházet svoje věci, může vás to začít trochu srát. Když pak jednoho dne zjistíte, že vaše pumpička na kolo jaksi schází, nedá vám to a zazvoníte, dozvíte se, že si ji Karel pučil na vyjížďku do lesa a nějak ji asi ztratil. Aby jste se neprápili, tak vám to radši ani neřek. V rámci dobrých sousedských vztahů řeknete Karlovi, že to nevadí, že máte ještě jednu a on vám za to někdy zaplatí pivo. Když vám ale za měsíc chybí i druhá pumpička je docela možné, že se vztahy s Karlem trochu ochladí.

   Další věc, kterou se při prohlídce nedovíte je ta, že zmrdi pod vámi jsou náruživí kuřáci. V zimě hulí v kuchyni a pokud si toho včas nevšimnete a nepustíte na digestoři odsávání, máte  kuchyň s příchutí popelníku. V létě tam pak posílaj jednu za druhou na balkóně, což radostně kvitují vaše peřiny, záclony a vůbec vše kam se dostane kouř otevřeným oknem.

     Pak už vás mohou rozladit jen takové detaily, jako že super moderní výtah s displejem spíš nejezdí, než jezdí, ale hezky bliká. To oceníte zejména při návratu z velkého nákupu a navíc chůzi po schodech doporučuje každý fyzioterapeut.

    Možnost se na pár dní nastěhovat ještě předtím než daný byt koupíte je asi poměrně nadstandardní požadavek a technicky zřejmě mnohokrát nesplnitelný, nicméně kolikrát by to stálo za to a opravdu by mě zajímalo kolik vážných zájemců by si to po takové zkušenosti rozmyslelo.