Kola 6. a 7.

   S Mongolama z Herálce to šlo na úvod 6. kola O.P. Chrudim až nečekaně hladce. S mančaftem jenž okupuje třetí příčku jsem já osobně čekal tužší souboj. Místo toho tak nějak celkem poklidně sklízíme tři body po výsledku 6:2 pro naše barvy. Naopak se Salerem Slatiňany to mělo být úplně jinak a místo toho se na place odehrála solidní, vyrovnaná řež. Naštěstí v našem dresu běhal a střílel Hýlák a jeho hattrick po parádních gólech opět přiřknul plný počet bodů pro Géčko – 3:1.                

     Jelikož bylo rozlosování toho dne poměrně ironické, okamžitě po výstupech Béčka začínalo odpolední skupinu naše Céčko a to hned dvěma mači po sobě. Já, jakožto hráč nastupující v obou našich týmech jsem jinak nečinil ani tentokrát. Bohužel psychická i fyzická únava z předchozích střetů se na mě podepsala až nečekaně negativně a uznávám, že sem nehrál dobře. Ačkoli sem byl na hřišti jen u jediného inkasovaného gólů, byl právě ten nejvíce probírán, jako bychom jiný snad ani nedostali.   Nicméně uznávám, že sem si na place kolikrát připadal jak trotl a to, že jsme nedostali větší kotle, bylo hodně o štěstí. Prohráli jsme oba zápasy a sice 1:3 s Rabštejnskou Lhotou a opětovně 1:3 s Gymplem. Já sem domů dorazil v lehčí fotbalové depresi a s myšlenkami na konec své aktivní kariéry, jelikož to nesnáším dobře, když si ze mě dělaj prdel 18ti letý caparti, a to i v nejnižší soutěži!

       Byla poslední lednová neděle a 7. kolo chrudimského okresního přeboru nám do cesty postavilo nejprve Heřmaňák a následně Rozhovice. Do prvního zápasu jsme vlítli jako před lety hurikán Katrina na New Orleans. Poměrně brzo jsme vedli 3:0 a vypadalo to na pohodu. Do gólové šance sem se dostal i já, když sem v jednom z nemnoha svých útočných výletů dostal suprovou nahrávku od Kudrce, však bohužel následně levačkou zakončil pouze do golmana. Možná i proto se soupeř poněkud vzepřel a po vypracovaných akcích do půlky snížil na 3:2. Bylo potřeba trochu zabrat, což se nám povedlo a nakonec s konečným hvizdem hlídáme výsledek 5:3 v náš prospěch.

 I zápas s Rozhovicemi, jakožto druhým celkem tabulky byl logicky celkem vyrovnaný. Ze hry jsme měli více my, ale přesto musel Žéňa, který opět zaskakoval za Urbise vytáhnout několik výborných zákroků.  Zvítězili jsme jediným gólem Hýláka 1:0, čímž jsme odskočili právě Rozhovicím na nedostižných 15 bodů a čtyři zápasy před koncem už nemůžeme být hůře než první.  

  V sobotu 2.2. se na slatiňanské palubovce střetly týmy II. třídy. V zápase mezi G 12 Chrudim „C“ a beznadějně poslední Sterou Pardubice byli chrudimští jasným favoritem. Přesto se po matném výkonu nedokázali výrazně prosadit a s přispěním veliké houževnatosti protivníka nečekaně prohráli 1:3, když za „žluté“ již pouze korigoval Jiráčko.

     I následující duel proti týmu z Chroustovic nezačal pro Géčko dobře a vypadalo to, že se odehraje dle předchozího scénáře. Bezkrevné „C“ prohrálo poločas 0:2 a nic nenasvědčovalo možnosti obratu.  Výrazně proti však byl hráč domácích Vacek. Ten ve druhé půli hrál jako z partesu. Vzal na sebe úlohu spasitele a čistým hattrickem sám obrátil zápas! A to mohl přidat ještě další gól hlavou, když přeskočil dva obránce a usměrnil krásný centr pouze do tyče.   Šokovaní hosté se ani přes power play na vyrovnaní už nezmohli a G 12 „C“ tak porazil Chroustovice 3:2. Při odchodu z haly se pozornost obecenstva zaměřila zejména na trojnásobného střelce Vacka, který byl některými z diváků přejmenován jakožto „Chrudimský Messy“.