Začalo mrznout a našemu vítěznému expresu poněkud zamrzly cd romy.

10.01.2010 21:34

Toho jsme se bohdá nenadáli. Před sezonou nás všichni pasovali za jasné outsajdry, denně jsme museli slýchat urážky a posměšky od slabomyslnějších kamarádů, straníků i nestraníků. Poté jsme však naprosto všem vytřeli zrak a zacpali nevymáchané huby. První porážka nás potkala až v desátém zápase sezony, když předtím procházelo naše Béčko bez ztráty jediného bodu. Porážka ze Sterou z minulého kola nakonec ani tak nebolela. Jednou to prostě přijít muselo. Navíc nás všechny zahřál na srdci krásný fotbalový moment z předcházejícího vítězného duelu s Medlešicemi, kdy Herr Fronke krásně se uvolnivší ve vápně zavěsil se na několik nekonečných sekund do vzduchu, aby vzápětí hlavou udal centru z rohu nechytatelnou razanci a navíc loktu poslal velezkušeně k tyči do protipohybu golmana.

   Co však v minulém kole jevilo se jako malá překážce v cestě ke konečnému vítězství, dnes se ukázalo býti krizí zřejmě rozsáhlejšího charakteru. V prvním zápase se opět blýskl Herr Fronke, když své sólo přes 3 protihráče zakončil nekompromisní dělovkou levačkou do šibenice. Podle všech přítomných to byl nejspíše nejhezčí gól jaký kdy ve Slatiňanech, a dost možná i ve futsale vůbec, padl. I díky Fronkeho gólu jsme bez problému převálcovali školáčky z TISu a šli jsme si pro další povinné tři body s posledním Trpišovem. Jenže jakoby na náš tým padla jakásy Radova kletba. Druhořadá skvadra z lesů a strání, která v 10 předchozích střetech nasbírala 3 body a nastřílela asi 5 gólu oproti 50 inkasovaným nás nemile zaskočila přemírou aktivity. Asi všichni čekali, že se to snad nějak udělá samo, nebo doufali, že to na sebe zase vezme Herr Fronke. Ale takhle to taky nejde pořád. Zkrátka a dobře jsme nějak dostali dva góly, předvedli naprosto tragickej výkon a nechali tři body poslednímu mančaftu. Navíc jsme ani nedali gól a pořádně snad ani neohrozili bránu.

    Každopádně i přezevšechny nesnáze okupuje naše partička stále první flek a to s 8 bodovým náskokem. Musíme jen doufat, že se opět podaří rozjet tu mašinu, která bude drtit vše co v cestě stojí.

Zpět